Přejít na obsah
Rekuperace tepla

Návratnost investice do rekuperace: jak si ji spočítat

Autor: Tomáš Wagner, jednatelPublikováno Aktualizováno 7 minut čtení

Návratnost investice do rekuperace: jak si ji spočítat

Za kolik let se Vám rekuperace vrátí, se nedá říct jedním číslem. Rozdíl mezi kanceláří s denním provozem a třísměnnou výrobou je několikanásobný, a stejně velký rozdíl dělá to, čím topíte. Proto tu nenajdete tabulku s hotovou návratností. Najdete tu postup, kterým se úspora počítá, a seznam údajů, které k tomu potřebujete.

Jedno číslo platí obecně: výměník vrací podle typu 75 až 95 % tepla z odcházejícího vzduchu. To ale není úspora na celém účtu za vytápění. Je to podíl tepla, který se z odpadního vzduchu získá zpět.

Jak se úspora počítá

Teplo, které výměník za hodinu vrátí, se spočítá takhle:

Q (Wh) = V × 0,34 × η × (todpadní − tvenkovní)

kde V je průtok vzduchu v m³/h, 0,34 je tepelná kapacita vzduchu ve Wh na m³ a kelvin, η je účinnost výměníku a v závorce je rozdíl mezi teplotou odváděného a venkovního vzduchu.

Roční úspora tepla je součet přes všechny hodiny, kdy větrání běží a přiváděný vzduch je opravdu potřeba ohřívat. V hodinách, kdy je venku tepleji, než potřebujete, výměník nic neušetří. Počítat proto s průměrnou teplotou a všemi provozními hodinami v roce nejde.

Z tepla na peníze se dostanete přes cenu tepla. U plynového kotle je to cena plynu za kWh vydělená účinností kotle, u tepelného čerpadla cena elektřiny vydělená jeho topným faktorem, u dálkového tepla cena z faktury. Nakonec od úspory odečtete elektřinu, kterou ventilátory spotřebují navíc na překonání tlakové ztráty výměníku.

Na čem úspora závisí

Provozní hodiny v topném období. Tohle je nejsilnější proměnná. Kancelář s provozem od osmi do pěti a vícesměnná výroba se liší několikanásobně, a o víkendech a svátcích se v kanceláři neušetří nic.

Venkovní teploty v místě. Úspora vzniká jen v hodinách, kdy je potřeba přiváděný vzduch ohřívat. V létě a v přechodném období je malá nebo žádná. Proto počítáme s hodinovými teplotami pro danou lokalitu, ne s průměrem za sezónu.

Typ a účinnost výměníku. Deskový protiproudý vrací 75 až 95 %, rotační 75 až 85 %, kapalinový okruh 45 až 65 %. Skutečný výkon v provozu snižuje protimrazová ochrana a obtok, který se v přechodném období otevírá.

Zdroj a cena tepla. Stejná kilowatthodina tepla stojí jinak z plynového kotle, z dálkového tepla, z přímotopu a z tepelného čerpadla. Kdo ohřívá větrací vzduch elektřinou přímo, ušetří na stejném výměníku víc než ten, kdo topí plynem.

Teplota odváděného vzduchu. V kanceláři odchází vzduch kolem 22 °C. U technologií s teplým odpadním vzduchem je rozdíl teplot větší a s ním i úspora.

Elektřina pro ventilátory. Výměník klade vzduchu odpor a ventilátory ho musí překonat. U dobře navrženého systému je to malá část úspory, u předimenzovaného potrubí s vysokou tlakovou ztrátou podstatně větší.

Jestli větrat musíte. Tohle mění výsledek nejvíc. Když vzduchotechniku stavíte nebo rekonstruujete tak jako tak, počítá se návratnost jen z rozdílu ceny jednotky s rekuperací a bez ní. Ventilátory, rozvody a regulaci byste kupovali stejně. Když naopak větrání do provozu přidáváte jen kvůli úspoře, nese celou investici úspora tepla sama.

rozvody VZT v rekonstruovaném prostoru

Kde se v kalkulacích nejčastěji chybuje

Většina zjednodušených výpočtů návratnosti vychází příznivěji, než jaká je skutečnost. Tři chyby se opakují:

  • Průměrný teplotní rozdíl krát všechny provozní hodiny. Tím se do úspory započítá i jaro, léto a podzim, kdy se nic neohřívá.
  • Stará cena energie. Ceny plynu a elektřiny pro firmy se za poslední roky výrazně měnily. Počítejte s cenou ze své aktuální smlouvy, ne s číslem z loňské kalkulace.
  • Návratnost proti ceně celé vzduchotechniky. Nebo naopak proti ceně samotného výměníku. Správné srovnání je s tím, co byste platili bez rekuperace.

Když Vám někdo nabídne návratnost bez toho, aby se zeptal na provozní hodiny a na to, čím topíte, ptejte se, z jakých vstupů vyšla.

Co do výpočtu nepatří, ale má hodnotu

Návratnost počítaná jen z ušetřeného tepla je nejpřísnější pohled. Pár věcí se do ní nedá dobře převést, a přitom rozhodují.

Větrání ředí CO2, vlhkost a pachy, které v místnosti vznikají. V zasedačce, kde se střídají lidé, je rozdíl poznat už během jednoho jednání. Filtry na přívodu zachytí prach z venkovního vzduchu, což ve výrobě ovlivňuje čistotu a životnost technologie.

Kdy se rekuperace nevyplatí

Sezónní provoz využívaný pár týdnů v roce má tak málo provozních hodin v topném období, že se investice nevrátí v rozumném horizontu. Stejně tak prostory, kde nemáte důvod intenzivně větrat, protože tam nikdo trvale nepracuje. A budovy před rekonstrukcí obálky, kde je rozumnější nejdřív zateplit a vyměnit okna a teprve pak navrhovat vzduchotechniku na skutečnou potřebu.

Co si připravit, než požádáte o výpočet

  1. Požadovaný průtok vzduchu. U kanceláří se počítá zhruba 30 až 50 m³/h na osobu, u výroby podle technologie a odtahů.
  2. Provozní dobu: kolik hodin denně a kolik dní v týdnu větrání poběží, a jestli i v noci a o víkendech.
  3. Čím dnes topíte a cenu energie ze své aktuální smlouvy.
  4. Jestli vzduchotechniku stavíte tak jako tak, nebo ji přidáváte do provozu, kde dnes žádné nucené větrání není.
  5. Kde je místo pro jednotku a kudy mohou vést trasy.

Z těchto údajů a z hodinových teplot pro Vaši lokalitu se úspora spočítá na kilowatthodiny i na koruny.

Časté dotazy

Za kolik let se vrátí investice do rekuperace? Podle provozu. Rozhodují provozní hodiny v topném období, cena tepla a to, zda vzduchotechniku stavíte tak jako tak. V tom případě se návratnost počítá jen z rozdílu ceny jednotky s rekuperací a bez ní. Pro konkrétní provoz ji spočítáme v nabídce.

Kolik stojí rekuperace pro firmu? Cena roste s průtokem vzduchu. Vzduchotechnika s rekuperací pro kancelář s průtokem 600 m³/h vychází od 250 000 Kč bez DPH, pro výrobní provoz se 4 000 m³/h od 600 000 Kč a pro halu s technologickým odtahem 10 000 m³/h od 1 500 000 Kč. Ceny zahrnují jednotku, rozvody a instalaci.

Kolik procent ušetří rekuperace na vytápění? Výměník vrací 75 až 95 % tepla z odcházejícího vzduchu podle typu. Na celkových nákladech na vytápění budovy je úspora menší, protože teplo uniká i stěnami, okny a střechou. Kolik to je u Vás, záleží na podílu větrání na tepelných ztrátách budovy.

Jaká je životnost rekuperační jednotky? Samotný výměník vydrží 20 let a víc, protože se v něm nic nepohybuje. Ventilátory a regulace se mění podle stavu. Do výpočtu návratnosti se vyplatí započítat jejich výměnu.

Dá se na rekuperaci získat dotace? Programy podpory úspor energie pro podniky se v čase mění a podmínky se liší podle velikosti firmy a typu opatření. Než podepíšete objednávku, ověřte si aktuální výzvy, protože u části z nich musí žádost předcházet zahájení prací.


Chcete čísla pro svůj provoz? Úsporu a návratnost spočítáme z Vašich průtoků, provozních hodin a ceny tepla a pošleme je s cenovou nabídkou. Víc o návrhu a instalaci najdete na stránce Rekuperace tepla.

Tomáš Wagner, jednatel Diamond COOL

O autorovi

Tomáš Wagner, jednatel Diamond COOL s.r.o.

Certifikát pro práci s fluorovanými plyny č. 477/23. Za obsah odpovídá. Aktualizováno 1. 11. 2026.

+420 777 782 752 · [email protected]